Vyvýšený záhon

Pokud je to možné, vytvoříme vyvýšený záhon v severojižním směru, abychom zajistili optimální využití slunečního světla.Vyznačíme si místo, kde chceme mít vyvýšený záhon - měl by být cca 1,8 cm šikorý, libovolně dlouhý .odkopem zeminu až do hloubky cca 25 cm, dáme ji stranou, budem jí potřebovat.Na dno záhonu patří hrubý zahradní materiál - na menší kousky nasekané větve, tvrdé stonky atp. Materiál vrstvíme tak, že si od kraje necháváme místo a tvarujeme jej do výšky.Druhou vrstvu tvoří drny - položených zelenou stranou dolů. Nahradit lze posekanou trávou, senem, slámou atp.Třetí vrstva je zemina. Naneseme na předchozí vrstvu a dobře umáčkneme.Čtvrtá vrstva se skládá z vlhkého listí (více druhů) smíchaného s trochou hlíny.Pátá vrstva je kompost smíchaný s hnojem (cca 5 cm).Šestá vrstva je hrubý kompost (tato vrstva je důležitá, protože v ní budou kořenyrostlinek) - cca 15 cmSedmá vrstva je poslední a skládá se ze zeminy smíchané s vyzrálým jemným kompostem.

Malé základy sadařství,roubování

Nový člověk se potřebuje vyznat v sadu a v sadařství a k tomu potřebuje,alespoň základní znalosti v slangu starých Mistrů. Musím vědět,že ovocnáři nerozdělují stromy podle celkové výšky ,ale od kořenového krčku až po rozvětvení
bez kmenu je to keř
bez korunky špičák
do 90cm je to zákrsek
do 120 čtvrtkmen
do 180 polokmen
a všechno nad je vysoko kmen ---------


Terminál  hlavní výhon tvořící postupem času kmen
Afinita         je snášenlivost\ tolerance podnože a roubu  (u jabloně je skoro 100%)

Roubování a důležité detaily na které nezapomenout :

ostrý roubovací nůž

nenarašené a nezvadlé rouby

rovnost a stejnost obou řezů 

stažení a zabezpečení PVC páskou 

délka životnosti stromů: jádroviny do 40 let, třešně a višně do 20 let, slivoně a meruňky do 10 let.
rouby se  řežou ze zdravých a plodných stromů v období vegetačního klidu z jižní strany koruny.Měli by to být dobře vyvinuté a vyzrálé jednoleté výhony. Nevhodné jsou kolmý vlci, výhon starý nebo výhon příliš slabý.

A) U třešní a višní provádím odběr roubů v prosinci.
B) U slivoní a meruněk provádím odběr roubů v lednu.
C) U jádrovin provádím odběr roubů leden až únor.

Odebrané rouby uchovávám až do doby roubování v chladu, nejlépe při teplotě 3 až 6 °C.


Švestky se roubují od března kopulací a v době květu též za kůru. Kopulací je možné roubovat, dokud vydrží nenarašené rouby.


Důležité je, aby podnož byla dobře zakořeněná a alespoň rok rostla,roubovat peckoviny kopulací lze pouze na jednoletý výhon tlustý jako tužka. Totéž platí o roubech,Šikmý řez naproti pupenu 3-4x delší než šířka roubu. Řez na roubu stejný jako na podnoži, aby se kryla kambia. V krajním případě může být podnož něco silnější, takže se kambia kryjí jen na jedné straně.  Roub silnější než podnož být nesmí. Roubované místo se ováže (lýkem, roubovací páskou, potravinovou folií, elektroizolačkou...) vrchol roubu se zatře voskem, u lýka pak i celé roubování. Pokud planý výhon odbočuje někde z kmene, který není úplně zaschlý, je lépe zbytek starého kmínku ponechat a jen na něm zakracovat obrost. Odstraní se později, až nový kmínek zesílí.


Meruňka se dá roubovat na švestku jinak by měli být dodrženy druhy.


Prasklinu léčíme tak že se na kmeni natře zimním stromovým balzámem a zaváže obvazem. Obvaz je na tolik pružný, že kmen nezaškrtí. Po dvou letech se většinou rozpadne.


Základní typy roubování:


Jednoduchá kopulace: hladký řez ,ovinout páskou a vše zavoskovat


Anglická kopulace: je zlepšená první metoda.jazýčkový zářez musím nožem vychýlit vrchní část jazýčku, abych mohl roub lépe zasunout. Po zasunutí do podnože ho můžu dokonaleji ovinout, protože ho nemusím přidržovat. Pevnost srůstání je větší, což  prý ocením zejména první dva roky.


Pod kůru: nejjednodušší způsob u silnějších podnoží.udělám dlouhý táhlý řez, aby co největší plocha srostla s podnoží, čímž  si zabezpečím i menší odklon od kolmého růstu.

Jabloně

Pro suché půdy: Ontario

Pro vlhké půdy: Grávštýnské, Boskoopskéa všechny rzivé renety

Pro drsné polohy: Charlamowski, Lebelovo,Šampaňská reneta. Gdaňskýhranáč

Pro horské oblastí Jako volně stojící stromy: Průsvitné letní, (skleněně

žluté), Charlamowski, Landsberská reneta, Gdaňský hranáč, Lebelovo

Pro chráněné oblasti s kvalitní půdou:Coxova reneta, Blenheimská reneta,Kanadská reneta

Pro dobré, teplé, chráněné polohy:Blenheimská reneta. Kanadská reneta

Běžné odrůdy pro zatravněné sady:Bolkovo, Rýnské, Červené tvrdéa další místní odrůdy

Odrůdy s velmi ranou plodností:Charlamowski, Baumannova reneta.Zlatá parména, Coxova reneta

Odrůdy s pravidelnou plodností:Ontario, Lebelovo, Velké rýnské,Charlamowski, Coxova reneta,Muškátová reneta

Hrušky

Vděčné odrůdy s pravidelnou plodností:

Avranšská, Boscova lahvice, Charneuská,Polteauova, Wllllamsova čáslavka,

Pro otevřené polohy v horských oblastech: Kozačka štutgartská, Clappova  máslovka, 

Pro chráněné polohy v horských  oblastech /skutečně vynikající odrůdy./ Avranšská, Polteauova

Odrůdy s velmi ranou plodností.:

Willlamsova čáslavka, Avranšská

Třešeň

Nový člověk dostal dnes starší třešničku odrůdy VAN, která pochází z Kanady.Jedná se nejspíš o karmínově červenou chrupku se světlými tečky.Údajně se pěstuje od roku 1953 a u nás se rozšiřuje od roku 1979.Bohužel za deště  plody dosti pukají.Celkově je náchylná na moniliózu .Napadá ji vrtule třešňová,proto je doporučená chemická ochrana což je pro nového člověka nepřípustné a proto musí najít  alternativu v bio výtažcích či výluhu bylin.